Srpen 2012

Katekyo Hitman Reborn!

14. srpna 2012 v 21:55 | Mishiro Hara |  Katekyo Hitman Reborn
Já (17): "Hm, tak na co se budeme dívat?"
Dívka č. 1 (9): "Já se chci dívat na Reborna!"
Já: "Na Reborna? Co to je?"
Dívka č.2 (10): "No, tam je takové roztomilé miminko a je to hrozně vtipný..."
Já: *nedůvěřivě se na ně podívá* "...roztomilé miminko?"
Dívka č. 1: "Jo, on je totiž něco jako mafián a..." *nedořekne, protože ji přeruším*
Já: "To miminko je zabiják?!"
*Dívky nasadí psí kukuč*
Já: "...tak dobře..."
Po 10 minutách hledání - online s českými titulkami nenalezen a stahování jede hrozně pomalu
Po dalších 5 minutách - nalezena OVA s českými titulkami v souborech sestry dívky č.1
A po dalších nevím-kolika minutách...
Já: "OMG, ten je tak hezkej!" *při pohledu na dospělého Xanxuse*
A pak...
Já: "Ježiši, další bishici!" *s rukama na nose při pohledu na dospělého Gokuderu a Yamamota*
Po nějaké chvíli...
Já: "Aaaah..." *nosebleed při pohledu na polonahého Hibariho*
*Dívky se na ni podezíravě kouknou*
Dívka č.2: "Ty máš hodně ráda hezký kluky, že?"
Já: "......."




Sawada Tsunayoshi je lama - je neohrabaný, nechtěně legrační, v ničem nevyniká, nemá žádné kamarády, snaží se vyhýbat šikanátorům, nevšímat si "dobromyslných" vtípků na svou osobnost a zdálky vzdychá nad svou madonou - svou spolužačkou Kyouko, zkrátka "Good-for-nothing Tsuna". Jednoho dne však přijde domů a tam na něho čeká roztomilé mimčo v obleku s ještěrkou na klobouku. Tohle mimčo se mu představí jako Reborn, vychovatel nájemných vrahů a oznámí mu, že Tsuna se má stát novým bossem rodiny Vongole, což je jedna z nejsilnějších italských mafiánských organizací, a on, Reborn, přiletěl, aby ho na tuhle roli náležitě připravil. Nedbá Tsunových námitek, usadí se v jeho domě a stává se jeho domácím lektorem. Chudák Tsuna brzo zjišťuje, že Rebornovy metody nejsou zrovna nejjemnější, a to není všechno. Jakožto budoucí hlavy mocných mafiánů si ho najednou všímá spousta podivných lidí...


Jak už jste asi pochopili, k tomuto anime jsem nepřistupovala zrovna s nadšením. Avšak OVA mě zaujala svým humorem (a bishiky), i když jsem z ní nic moc neměla, a já se rozhodla, že bych mohla zkusit anime samotné. Nejdřív jsem se vyděsila, když jsem zjistil, že má přes 200 dílů, ale pak (když se mi podařilo dostat přes prvních cca. 20 dílů) mě naprosto nadchlo.

KHR používá jedno z klasických témat - přeměna outsidera v hrdinu. Hlavní hrdina looser se během anime mění na nadupaného cool machra, kterého všichni, kteří po něm dřív šlapali, obletujou, obdivujou, uznávají, a taky má najednou spoustu kamarádů a i přízeň své vysněné dámy, která o něj předtím ani nezavadila okem. Tohle všechno tam je, v menší či větší míře. Ale je to podáno takovým způsobem, že to diváka, který se dostane přes úvodních dvacet dílů (které jsou podány formou čiré komedie, nic se tam neodehrává a jen se představují hlavní postavy) při prvním objevení padoucha přitáhne a nepustí. KHR není totiž jenom komedie, ale řadí se taky do akčních - má dobré bojové scény, zajímavé zápletky a zvraty, rychlý spád a (DÍKY BOHU!) minimum filerů (vážně, při takové délce tam těch filerů bylo opravdu málo).

Krom toho se taky může pochlubit vcelku zajímavými a sympatickými postavami, u několika z nich budeme dokonce moci i sledovat jejich psychologický vývin. Některé si oblíbíte hned, některé až později (Hibari~~~)


Taky bych chtěla pochválit hudbu. Je absolutně chytlavá, hlavně openingy, které jsem si obvykle prozpěvovala už při jejich páté epizodě, a některé soundtracky a OSTy si pouštím, když si potřebuju navodit určitou náladu nebo stav (Tsuna Kakusei mi zvedá kuráž, Fuuki Iinchou Hibari Kyouya mě vždycky uklidní a zvedne náladu a při Hitoribochi no Sadame, tedy hlavně jeho konci, se mi vždycky sevře srdce). Ani ostatní hudba není špatná - až na jednu vec. Songy Vongole family jsou příšerné. Hrozné. Neposlouchatelné. Protože většina KHR hrdinů prostě neumí zpívat. Třeba takový Lambo. To si radši ani nepouštějte. Některé character songy se ještě dají, ale některé by se mohli používat při mučení. Osobně vám doporučuji songy Hibariho (který má přenádherný hluboký hlas), Mukura a těch dvou dohromady. Zbytek jen na vlastní bezpečnost.


Co bych ještě vyzvedla, je konec. Víte, KHR manga je ještě ongoingová, ale na tom konci to skoro nejde poznat. Člověk si to uvědomí, až si vzpomene na Arcobalena a zajímá ho, co se s nimi stalo. To si pak zkontroluje mangu a zjistí, že ta si jede v klidu dál. A že možná to stojí za to si ji přečíst, čistě pro to, abyste zjistili, co zač je ten červenovlasý kluk, co se objevuje na (yaoi) fanartech, a ještě k tomu má jméno Enma (v japonské mytologii se tak jmenuje král pekla). A samozřejmě osud těch roztomilých miminek.

Ještě poznámka ke kresbě - je kapku jednodušší, ale když si to srovnáte s předlohou, tak si člověk nemůže stěžovat. A bishiky vykreslit umí.

I když jsem ke KHR ze začátku přistupovala s určitým odstupem a podezřením, naprosto jsem si ho zamilovala. I když je dlouhé, vůbec není nudné ani zmatené a dle mého mínění se zcela oprávněně řadí mezi top populárních (a mnohodílných) anime (mám na mysli mezi Naruta, One Piece, Bleach, Dragonball a Full Metal Alchemist).

A nyní... kapesníčky!